Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 6. 2018

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 14 až 18°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 134
TÝDEN: 1747
CELKEM: 454152

Navigace

Obsah

 
SLAVNOST STAROČESKÝCH MÁJŮ V LENSEDLÍCH

 

 „A co to jsou vlastně ty máje?“ Tak s touto otázkou doplněnou nechápavým tónem a výrazem obličeje se v poslední době setkávám poměrně často. Blíží se totiž květen, přípravy na ony „Máje“ jsou v plném proudu a tak zvu známé, aby se přišli podívat. Otázka na to, o co vlastně jde, zpravidla nechybí. A následuje vysvětlování.
 
Stejně tak jako zvu známé, bych chtěla pozvat i Vás na letošní slavnosti Staročeských májů do Lensedel, které se tento rok uskuteční 22. května. A stejně tak bych i Vám ráda přiblížila, o co vlastně jde.
Jak jsem již uvedla, jedná se o slavnosti Staročeských májů, u nás se říká prostě Máje. Obecně si lze představit tance krojovaných, hudbu a stavění břízek – májek svobodným děvčatům. Ale Máje se tancují v různých částech Republiky a pokaždé trochu jinak. I ty Lensedské se liší od ostatních. A jaké tedy vlastně jsou ty naše?
 
Od začátku do konce.
Pokud bych měla začít od úplného počátku, začala bych rokem 1946. V tomto roce totiž skupina místních usedlíků založila tradici staročeských májů. A právě od roku 1946 do současnosti, tedy neuvěřitelných 64 let, se v Lensedlích tato tradice bez přestávky udržuje. Dříve ji organizovali místní svépomocí, dnes je hlavním organizátorem Sbor dobrovolných hasičů Lensedly, ale samozřejmě pomáhají i další občané, bez kterých by se slavnosti nekonaly.
 
Každý rok pak probíhají velké přípravy na den D. Je třeba zajistit kapelu, tanečníky, ozvučení, připravit potřebné pro zábavu, která se koná po skončení slavností, zkoordinovat slavnosti s dalšími akcemi v okolí, učinit opatření proti nepřízni počasí a spousty a spousty dalších věcí, které má na svých bedrech jen velmi úzký okruh lidí. Za to jim patří velký dík. Toto všechno pak probíhá od konce jedněch Májí do začátku druhých.
 
Asi měsíc před samotným dnem D se začíná s tanečníky zkoušet Česká beseda, která je vrcholem celých slavností. V Lensedlích tancují Českou besedu děti už od útlého mládí prostě, když se jí zvládnou naučit, začnou tancovat. Horní věk není stanoven. Dříve mohli tanečníci tancovat do té doby, než vešli do stavu manželského. Nicméně s proměnami doby jsme museli „pravidla“ poněkud upravit a dnes už tanečníci nemohou tančit besedu, pokud se ožení či vdají, nebo pokud se stanou rodiči, také lidé starší 27 let téměř netančí. Lensedské slavnosti Májí mají velkou oblibu, a to také proto, že zde nejenže tancují Českou besedu téměř všechny děti a mladí z vesnice, či děti s Lensedlemi nějakým způsobem spjaté, ale i děti a mladí z dalekého okolí. A protože je tu tradice staročeských májů opravdu dlouhá nepotkáte v obci skoro žádného starousedlíka, který by besedu netancoval. Jsou tu i celé rodiny, kde tancoval od pradědečka po pravnuka a od prababičky po pravnučku úplně každý.
 
Další věcí přípravy je vztyčení velké máje (o které ještě bude řeč) a menších májek. Na tyto májky vyráží místní hasiči těsně před slavnostmi. Jedná se vlastně o mladé břízky, zespodu zbavené větví a zasazené do země před domy, ke kterým zavítá Májový průvod. V dobách, kdy ještě bylo v obci dosti svobodných děvčat, byly tyto májky dávány právě k domům, kde se dívky vyskytovaly. Také tato část tradice se musela pozměnit, dnes totiž, abychom svobodnou dívku v Lensedlích pohledali. Takže nyní můžete o Májích vidět májku před domy lidí, kteří průvod uvítají a tanečníci se tu mohou zastavit a zatančit. Úkolem domácích je už jen májku zasadit před vrata a nazdobit barevnými fáborky.
 
Den D. Slavnosti staročeských májů bývají zpravidla v sobotu. Začátek je většinou kolem poledního, kdy se u kulturního domu v Lensedlích sejdou tanečníci v krojích. Bez krojů se totiž Česká beseda tancovat nedá. Určitě znáte bohaté a zdobené hanácké či slovácké kroje. Ty naše jsou jiné, ale také krásné. Chlapec má na sobě žluté plátěné kalhoty stáhnuté pod koleny a zdobené dole stužkou, bílou košili a vyšívanou sametovou vestu. Dívčí kroj je složitější, skládá se z krajkované spodničky, červené sukně a krajkované nebo vyšívané zástěrky, dále mají děvčata bílou košili s nadýchanými rukávy, přes kterou se nosí vyšívaná sametová šněrovačka. Posledním dílem dívčího kroje je pak květinový věneček s pentlemi na hlavu. Takto vyzdobení se tanečníci shromáždí před kulturním domem a zatím jen – jako premiéru si zatančí Českou besedu, zatím bez valné účasti publika. Tou
dobou už je tu i kapela. A nutno říct, že velmi zasloužená, protože kapela v čele s panem Hruškou nám na Májích hraje už od začátku, tedy od roku 1946.
 
Po premiéře se tanečníci řadí do průvodu, dívky se zaklesnou do chlapců a za sebou seřazeni od nejstarších po nejmladší a za zvuků hudby pochodují na náves k pomníku padlých hrdinů. Zde první čtyři dvojice k pomníku položí květiny a dříve pan Jelínek, dnes pan Vaněk pronesou úvodní řeč s pár vteřinami ticha pro zemřelé vojáky. Odtud jde průvod k prvnímu domu s májkami.
 
U každého domu, kapela zahraje 2-3 písničky a krojovaní tancují s majiteli domu polku, valčík či co se zrovna umí. Často je připraveno i malé pohoštění. Jako předvoj tohoto průvodu jsou krojovaní, kteří obchází usedlíky a vybírají příspěvky na slavnosti a prodávají lístky na velkou máj, staví také projíždějící auta. Průvod projde celou vesnici a je stále větší a větší, protože se postupně přidávají další a další obyvatelé. Celá tato „štreka“ trvá asi 6 hodin. Tanečníci mají unavené nohy a malé děti plné ruce barevných fáborků, které cestou otrhávali z májek.
 
U posledního domu nastává trochu zmatek, tanečníci se mají seřadit do průvodu. Ale kde najít mezi tolika lidmi svého tanečníka či tanečnici. Nakonec se to podaří a v průvodu se opět za pochodu jde zpátky ke kulturnímu domu. Během cesty pak starší chlapci vyřvávají ono známé: „Cigi caga, cigi caga hej, hej, hej – čí jsou máje – naše, čí jsou ženský – naše, cigi caga, cigi caga hej, hej, hej“. Přidávají se i menší děti.
 
Když dorazí na plácek před kulturním domem, rozestoupí se do kolon, v kterých se tancuje Česká beseda. Kolona – to jsou čtyři páry, které se postaví do čtverce. A že jich bývá opravdu hodně, loni například devět. Tzn. 72 tanečníků. Všude okolo stojí diváci. Rozezní se hudba. Hudba k České besedě, to je vlastně směs dechovkových písniček. Celý tanec Česká beseda trvá několik minut. Poté tanečníci odtancují z plácku a utvoří půlkruh chytnutím se za ruce před diváky. To kvůli tomu, že teď přijde na řadu kácení velké máje, která doteď stála mezi tanečníky. Jde o několik metrů vysoký smrk, zbavený (až na špičku) větví a kůry. Vrchol se pak ozdobí barevnými fáborky, stejně tak jako věnec z chvojí zavěšený kousek pod špičkou. Stavba i kácení máje je velkou událostí. Dříve se stavěla ručně, dnes s pomocí techniky. Kácení se, asi kvůli dramatickému očekávání, dělá ručně. Ještě před několika lety také bylo zvykem, máj hlídat. Bylo zde totiž nebezpečí, že jí přijdou pokácet chlapci z vedlejších vesnic. To by bylo zahanbení pro kluky ze vsi. Dnes ač už se nehlídá, přesto si na to vždy někdo vzpomene a říká si, co kdyby.
 
Krojovaní tedy už dělají půlkruh, ten je důležitý, aby bránil divákům v tom, aby nechodili do míst, kde padá máj. Ještě před samotným kácením se losuje vítěz, který získá velkou máj. Takže pokud si někdo koupil lístek, má nyní možnost vyhrát několikametrové dřevo. Je vylosováno a několik mužských se vrhá máj už konečně pokácet. Mezi diváky to šumí, přemýšlí, kam letos vítr máj zavane. Okamžik napětí. A máj je dole. Teď to jde ráz na ráz. Chlapci tvořící půlkruh se pustí a běží k právě padlé máji, mají za úkol ukořistit chvojový věnec a donést ho do sálu v kulturním domě. V zápětí za nimi se k máji vrhají i menší děti a snaží se doslova urvat co možná nejvíc fáborků.
 
Oslava je u konce a diváci i krojovaní se pomalu rozcházejí do svých domovů, i když s některými, hlavně těmi většími se za chvíli určitě uvidíme na májové zábavě, která začíná hned po skončení slavností v kulturním domě. K tanci a poslechu hraje opět kapela pana Hrušky.
 
Tak tohle jsou zhruba – možná spíše zdlouha – ty naše Lensedské Máje, které tu mají všichni tak rádi. Každý rok se mnoho místních těší, mí známí jsou zvědaví a doufám, že i Vás slavnosti staročeských májů zaujaly a přijedete se podívat.
 
A můžu Vám napsat, že vždy je na co se dívat. Každý rok je v něčem jiný, a ten letošní nebude výjimkou. V Lensedlích se totiž 22. května uskuteční pokus o rekord v počtu tanečníků České besedy. Přijede pelhřimovská agentura Dobrý den a spousty bývalých tanečníků. Přijeďte i Vy.
 
Lucka Vaňková